Historie větrného mlýnu Vrátno
Vrátenský větrník nechal na svém pozemku postavit místní statkář Václav
Mareček již v roce 1870.
Stavbu provedl zednický mistr Medonos ze Mšena a použil při ní lomový
kámen z pískovcových lomů. Roku 1878 vyrostla vedle mlýna ještě další
budova, v níž se nacházely stoupy - dnes již téměř zapomenuté technické zařízení na drcení a likvidaci odpadu. Stoupy byly poháněny převodním hřídelem ze mlýna a sloužily k drcení kostí, které statkář Mareček kupoval od místních řezníků. Získanou kostní moučkou pak hnojil okolní pole.
V prvních letech provozoval statkář Mareček mlýn sám, přičemž obsluhu
(podle původních pramenů) zajišťovala jistá stará panna Terezka. Později ho však pronajímal. Jeden z nájemců, sekerník Václav Petr ze Mšena, který působil na mlýně v letech 1913 - 1921, proslul v širokém okolí jako opravář mlýnů. Roku 1923 pak byl vrátenský větrný mlýn opuštěn.
Co se s ním dělo krátce poté, vystihuje nejlépe článek z dobové literatury: “...cizí lidé jej kus po kuse vykrádali a vnitřní zařízení rozbíjeli, tuláci a různá nekalá čeládka tu přespávali a pálili, co ještě zbylo...“.
